III. Vrstva funkčního oblečení: proti větru a dešti

CO JE OCHRANNÁ VRSTVA

Nejlépe si asi funkci ochranné vrstvy představíme na konkrétním příkladu. Na výšlap do hor si oblékneme kvalitní termoprádlo a funkční mikinu nebo bundu, máme tedy skvělý předpoklad k tomu zůstat v teple a suchu. Počasí v horách je ale nevyzpytatelné, mění se z minuty na minutu a z prosluněného nebe může být rázem pořádný liják. Při absenci ochranné vrstvy v takovém případě izolační vrstva navlhne a teplo i sucho je rázem pryč. Tím se dostáváme k tomu, co je vlastně úkolem ochranné vrstvy. Ten je poměrně nevděčný. Nesmí totiž propustit vlhkost v podobě deště a sněhu, ale zároveň musí převzít vlhkost v podobě potu z předchozích vrstev a odvést ji pryč od těla. Tuhle funkci zpravidla nejlépe plní bundy s membránou.

Stejně jako u zbylých dvou vrstev, je třeba ochrannou vrstvu volit podle toho, do jakých přírodních podmínek ji chystáte vynést. Na jednodenní aerobní aktivity doporučujeme zvolit lehčí ochrannou vrstvu (ultralight, softshell) než na vícedenní přechod po hřebenech hor (hardshell). Zároveň si vystačíte s rozdílným oblečením v mírném letním mrholení a v sychravém podzimním lijáku.

1) ULTRALIGHT VĚTROVKY nebo SOFTSHELL

Pokud se chystáte na kola, na procházku nebo běhat, pro jistotu chcete mít s sebou i záložní vrstvu pro případ proměnlivého počasí, ale zároveň nechcete vláčet nic těžkého, pak rozhodně doporučujeme Ultralight větrovky JORAH a LILAH. Díky hustotě materiálu vám poskytnou ochranu před větrem a DWR úprava vás ochrání i před drobnými přeháňkami nebo cákanci z kaluží. Pokud je zrovna nebudete potřebovat, ani nepocítíte, že je máte s sebou, jsou totiž lehké a snadno sbalitelné do látkového sáčku.
Pokud je venku chladno, větrno a příliš neprší, jeví se pak jako optimální varianta softshellová bunda. Softshell je totiž tvořen elastickými materiály, pevnou tkaninou a vodoodpudivým povlakem na vnější straně. Dešťové kapky tak při dopadnu neprosáknou, stékají pryč a vy zůstáváte v suchu. Softshellová bunda vám tak při přízni počasí může posloužit i jako poslední, vnější vrstva a pláštěnku nebo membránovou bundu si můžete šetřit na sychravější časy.

2) BUNDY A KALHOTY S MEMBRÁNOU

Jestli je něco doslova stvořené, aby nepropustilo vlhkost skrz materiál dovnitř, ale zároveň ji odvádělo pryč od těla, je to tzv. membránové oblečení. V principu je toto možné pomocí dvou technologií (mikroporézní a neporézní membrána), které plní stejnou funkci na základě rozdílného principu transportu vlhkosti. Můžeme se také setkat s dělením podle technologie laminace – dvouvrstvá, dvou a půl vrstvá, třívrstvá. Princip zjednodušeně spočívá v tom, že čím více tenkých vrstev kolem membrány je, tím lépe sebe i vás ochrání. V případě dvouvrstvé laminace se nejedná o dvě membrány ve dvou vrstvách, jak se někdy chybně uvádí. Vnější vrstvu tvoří látka, která chrání membránu před poškozením, vnitřní vrstvu pak tvoří samotná membrána. Dvou a půl vrstvá membrána má navíc z vnitřní strany nástřik nebo jinou úpravu k mechanické ochraně vrstvy s membránou. Materiál se vyznačuje lehkostí, je tenký a dobře sbalitelný. Oblečení s dvou a půl vrstvou membránou je tak ideální jako záložní vrstva na turistiku nebo cyklistiku. Přesvědčit na vlastní kůži vás o tom mohou třeba naše bundy BYRON, LIA a ELDEST nebo kalhoty LYRIC a NORA. U třívrstvého laminátu je přímo na membránu nalaminovaná podšívka. To je důvod, proč je nejodolnější a lze ji používat v extrémních podmínkách. Svou daň si funkčnost materiálu částečně vybírá na váze a sbalitelnosti produktů, avšak rozdíl není nijak dramatický. Z naší nabídky se jedná například o bundy DASCALA a DASCALU.

Podstatným parametrem každého membránového oblečení je nepromokavost a prodyšnost. Nepromokavost se uvádí pomocí tzv. vodního sloupce (v mm) a hodnota značí, kolik vody membrána vydrží, než začne prosakovat. Prodyšnost je uváděna v g/m2/24h a značí, kolik vlhkosti v gramech propustí jeden čtvereční metr látky za den. Při výběru membránového oblečení opět platí, že je nutné zohlednit lokalitu a fyzickou aktivitu při které ho budete nosit. Oba parametry spolu navíc úzce souvisí a měly by se doplňovat. Pokud tedy půjdete cestou vyššího vodního sloupce a nižší prodyšnosti, v dešti zůstanete v suchu, ale při aktivním pohybu se velmi snadno zapotíte a naopak. V mírném klimatickém pásmu českých hor platí zlatá střední cesta, bohatě si vystačíte s hodnotami 5000 mm a prodyšností 5000g/m2/24h.

3) BUNDY Z PEŘÍ NEBO SYNTETICKÉHO MATERIÁLU?

Pokud se nemůžete rozhodnout, jestli si do zimních podmínek pořídit péřovou nebo syntetickou bundu, opět vybírejte podle účelu, který má plnit. Pokud hledáte extrémně teplou bundu s vysokou izolací a zároveň nízkou váhou, je péřová bunda tou nejlepší volbou. Peří má vynikající schopnost udržovat teplo a je extrémně lehké, což znamená, že péřové bundy jsou velmi teplé a pohodlné. Jsou však obvykle vhodnější pro suché podmínky, protože peří může ztrácet izolační schopnosti, když se namočí a zároveň velmi dlouho schne. Pokud tedy hledáte více všestrannou bundu, kterou lze snadno udržovat a váha není zásadní parametr, zvolte raději umělé vlákno. Syntetické bundy jsou také často cenově dostupnější než ty péřové, což je ideální pro ty, kteří hledají kvalitní a odolnou bundu za přijatelnou cenu.